Na začátku září se odehrála tradiční exkurze do střední Itálie určená především třetím ročníkům všeobecných tříd čtyřletého studia. Tato tradice začala před téměř třiceti lety, a jestli dobře počítáme, letošní výlet byl již třináctý, jela většina 3.B a část květnových maturantů ze 4.B. Měli jsme velkou radost, že chtěli jet znovu. Exkurze je orientovaná na poznávání kulturních dějin od Etrusků přes antiku a středověk až po renesanci, jezdíme do oblasti, kde se setkává Toskánsko, Lazio a Umbrie. Letos jsme zmokli v Sieně, zírali na meč svatého Galgána vetknutý do kamene i na strašidelné zaniklé opatství stejného jména, vykoupali se v Tyrhénském moři nad Grossetem a také v antických sirných lázních Saturnia, prolezli etruské a židovské Pitigliano, obdivovali důvtip manýristické zahrady v Bomarzu, inteligenci a půvab zahrad u Villy Lante, užili si trochu zombieapokalyptické atmosféry Viterba a zaniklé vsi Civita de Bagnoregio, nechali se oslnit katedrálou v Orvietu i technickým géniem stavitelů tamní studny a končili jako tradičně spolu s bratrem Sluncem, sestrou Lunou a vlkem z Gubbia mezi olivovníky a gotikou ve františkánském Assisi. Také se líbilo: „spaní pod stanem za deště, Zabili Janka v serpentinách nad Bolsenským jezerem, výborná parta z minulého čtvrťáku, společná sprcha s kamarády, italské jídlóóó, fotbal na pláži, pomoc charitativní organizaci, nabitý program, kafíčka, nikdo na nás nespěchal, západy slunce, vaření na vařiči, milí a vtipní číšníci, moříčko a vedříčko, ve vlhkém spacáku jde spát v pohodě, zmrzlina, pizza,  zpívání s kytarou, pojedu tam na svatební cestu, kamarádství … „
Zkrátka jak píše Henry James: „Je to osud, ale říkejte tomu klidně Itálie.“

Monika Stehlíková, Radka Lehečková
foto různí účastníci